Z Karlštejna kolem Karlovy studánky do Srbska

Délka trasy: 7 km. Vhodná i pro kočárek.

Tuto poměrně nenáročnou trasu mám prochozenou již mockrát oběma směry. Znám ji už z dětství. Jelikož jsem vyrůstala v nedalekých Černošicích, na Karlštejn a do jeho okolí jsme jezdívali hodně, nejen s naší třídou. Cesta vede z většiny krásnými lesy nebo po louce. S kočárkem jsme ji zkusili poprvé letos na jaře a mohu jedině doporučit.

Hrad, kulturní akce i starožitnosti

Z Berouna jsme se svezli vláčkem do Karlštejna, což jsou dvě stanice. Od nádraží vyrážíme po žluté značce, přejdeme silniční most, zahneme doprava, po pár metrech doleva do hlavní ulice obce a jdeme směrem k hradu. U informačního centra odbočíme doleva a pokračujeme zhruba kilometr podél silnice. Cestu si samozřejmě můžete trošku protáhnout a jít i přímo okolo hradu, po žluté a následně po červené, na silnici se pak napojíte také. Myslím, že by mělo být průchozí i s kočárkem, ale otestované zatím nemám. Každopádně počítejte se stoupáním k hradu, k silnici jde pak cesta srázem dolů. Výlet si samozřejmě můžete protáhnout také prohlídkou hradu nebo navštívením některé z místních restaurací či obchůdků (je tu třeba i pár starožitnictví). Poměrně často se v hlavní ulici vedoucí k hradu pořádají také nejrůznější kulturní akce, které bývají většinou hojně navštěvované.

Občerstvení pod památným dubem

Ze silnice odbočujeme doleva na červenou (Cesta Vojty Náprstka, Svatojakubská cesta - Železná) a již lesní cestu k Dubu sedmi bratří. Cesta je poněkud krkolomnější kamenitá a nám k tomu navíc svítilo sluníčko, takže jsme se trochu zapotili, ale dá se i s kočárkem. Navíc jde pouze o 300 metrů. Pod památným dubem, jehož stáří je odhadováno asi na 350 let, si podle pověsti dělilo kořist sedm bratrů loupežníků. Ovšem bývá nazývám také Dubem u dvou bratří. I když je pravidelně ošetřován, je bohužel napaden dřevokaznými houbami a prosychá. Je zde posezení pro možný odpočinek.

Rozjímání u studánky

Na rozcestí u dubu zahýbáme doleva a pokračujeme po červené necelé dva kilometry ke Karlově studánce. Prvních pár desítek metrů jdeme souběžně se žlutou, která následně odbočuje doprava a vede ke známým lomům Malá Amerika, Kanada, Mexiko a Velká Amerika (tudy někdy příště). Lomů je ovšem v okolí mnohem více, jen je k nim zakázaný přístup. Zpočátku cesta mírně stoupá, ale není to nic náročného. Jdeme kolem louky, z níž je krásný výhled na hrad Karlštejn - doporučuji malou zacházku - nejpohodlněji po polní cestě, která z červené po chvíli uhýbá doleva. My pokračujeme po červené opravdu příjemnou lesní cestou. Kousek před Karlovou studánkou začíná mírně klesat a postupně tak sejdeme z kopce dolů až k rozcestí u Kubrychtovy boudy. Karlovu studánku (nebo také Královu studnu) prý nalezl sám Karel IV., který se u ní rád občerstvoval a rozjímal. Bohužel v současné době příliš vody neskýtá, podobně jako již pár let vyschlé nedaleké Bubovické vodopády.

Přes kořeny, po louce a lesem do Srbska

Od studánky je to k rozcestí zhruba 500 metrů. Cesta ze zpočátku lesní přechází v užší, ale stále dostatečně širokou cestu, ovšem protkanou sem tam kořeny. Závěrečných pár metrů je kopec strmější a kořenů je zde více, ale zvládli jsme v pohodě i s kočárkem. Jelikož jsem si tento úsek pamatovala z dřívějška, zvolila jsem směr cesty právě tento, protože podobné úseky se s kočárkem snadněji zdolávají právě z kopce dolů než naopak. :) Z rozcestí Kubrychtova bouda odbočujeme doleva na modrou (souběžně s NS Srdcem Českého krasu; doprava odbočuje červená směrem k Bubovickým vodopádům a dále až do Svatého Jana pod Skalou), po které dojdeme něco málo přes 2 km až do Srbska. Ze začátku vede cesta přes louku (viz úvodní fotografie) a následně moc příjemným lesem kolem Bubovického potoka. V závěrečné části již procházíme obcí a přes Srbeckou lávku až k nádraží. Srbsko samozřejmě skýtá několik možností k občerstvení nebo dětské hřiště přímo u nádraží.