Slovinsko (třetí část): Bled a okolí

Cestou z Bovece do Bledu jsme do-objeli Triglavský národní park. Cesta vede mj. přes město Tolmin, nedaleko něhož je moc pěkná soutěska. My jsme ji navštívili před několika lety, a proto jsme se rozhodli ji tentokrát vynechat. V Bledu jsme měli původně v plánu ubytovat se v kempu, který se nachází hned u jezera, ale bohužel nás překvapily uzavřené příjezdové cesty do kempu s odůvodněním, že je přístupný jen těm, kdo tu mají rezervaci. Zkusili jsme tedy kemp River Camping, který je sice od jezera a centra města o značný kus dál, ale nakonec možná mnohem lepší. Je to opravdu velký kemp a pro nás asi nejluxusnější kemp, v jakém jsme kdy byli – včetně krásných nových zázemí se sprchami a toaletami poskytuje třeba i pračku, místnost s vaničkou na koupání miminek (oboje jsme využili), restauraci, bazén nebo parádní dětské hřiště a zvířátka. Po ubytování se, obědu a nákupu jsme otestovali dětské hřiště a šli se projít k řece Sava Dolinka, která protéká okolo kempu. Je u ní kamenitá pláž s dřevěnými "lehátky". Je zde už poměrně proud, takže se koupající nechávají unést kousek po něm, což na osvěžení bohatě stačí. Voda je stále dost studená, ale zdála se mi o něco teplejší než Soča.

Nejkrásnější vyhlídky na jezero Bled

Délka trasy: 4,2 km. Nevhodná pro kočárek.

Parádní hřiště v kempu; jedna z vyhlídek; náročné stoupání na vyhlídku

Další den jsme popojeli autem do Bledu a zaparkovali na parkovišti pod kopcem, na němž se nachází známé a úchvatné vyhlídky na jezero Bled – Mala Osojnica, Velika Osojnica a Ojstrica. Při výstupu na vyhlídky se pekelně zapotíte, ale ty výhledy za to stojí. Navíc jdete celou dobu lesem, což je zejména v letním parném dni příjemné. S malými dětmi jedině v nosítku/krosně. Pořadí vyhlídek jsme dali tak, jak jsem uvedla výše, tedy jsme hned od začátku stoupali esíčkovitou pěšinkou ve strmém srázu, okořeněnou kameny a kořeny a zakončenou parádními dlouhými strmými schody. Schody je rozhodně lepší zdolat směrem nahoru, alespoň nám to přišlo jako lepší varianta. Netrpím závratěmi, ale i přesto jsem tady měla co dělat, navíc s jedním dítětem na břichu a s druhým za ruku. Ale zvládli jsme to, po tom náročném výstupu a s vědomím, že vyhlídka je už za rohem. Vyhlídku Velika Osojnica jsme se nakonec rozhodli vynechat a zamířili rovnou na Ojstricu. Zde vás čeká jen krátké nenáročné stoupání přes skálu, doporučuji se přidržovat ocelového lana. Obě vyhlídky jsou opravdu úchvatné, nabízí pohled na jezero, hory a celé údolí. První vyhlídka je myslím známější a byla i hojněji navštívená, nám přišla nejen z tohoto důvodu hezčí právě vyhlídka na skále, Ojstrica. Dolů z kopce scházíme jinudy než nahoru a vyjdeme kousek před kempem. Klesání je opět strmé a místy trochu nepříjemné, ale jde to.

Skvělé koupání, hrad, výtečné tradiční dezerty, historické vily, vláček i lodě

Délka celé trasy: 9,3 km. První část nevhodná pro kočárek, druhá část již vhodná.

Bledský hrad a výhled na jezero z hradu (3x); tradiční čluny pletna

Po tomto náročném dopoledni si dopřejeme pauzu na oběd a koupání na krásném místečku na začátku promenády, která začíná kousek za kempem, u Olympijského veslařského centra a pokračuje okolo jezera až do parku pod Bledským hradem. Voda v jezeře je oproti řekám opravdu teplá a naprosto luxusní. Po osvěžení pokračujeme po promenádě směrem k hradu. Všude je hodně lidí, tak i proto po chvíli na rozcestí odbočujeme doleva a po lesní pěšince dojdeme až na hrad. Děti po cestě usínají a my si užíváme ticha a klidu. Po cestě k hradu téměř nikoho nepotkáváme. Neplánovaně se rozhodneme projít si hrad a jsme za to rozhodnutí moc rádi, protože je opravdu krásný, stejně tak další výhled na jezero, tentokrát z jeho druhé strany. V době naší návštěvy tu navíc ani není moc lidí a prohlídka nám nezabere mnoho času (vynecháváme muzeum a čtení některých povídání). Od hradu pak scházíme po dlouhých schodech dolů a podruhé v tento den si tak potvrzujeme skvělou volbu směru naší cesty. 😊 Pod hradem se nachází skvělá kavárna Zima, v níž ochutnáváme tradiční dezerty Kremska rezina a Gibanica! Už si nevzpomínám, kde jsem našla tip na tuto kavárnu, ale rozhodně mohu jen doporučit a stejně tak tyto dezerty, protože jsou prostě božské! Dál pokračujeme přes příjemný park, kde bývají stánky s moc pěknými ručními výrobky, a nakonec obcházíme zbytek jezera, již kolem silnice. Cestou se neustále kocháme pohledem na jezero, ale i několika parádními vilkami. My jsme se tady trochu hecli, ale okruh kolem jezera si lze zkrátit třeba vláčkem, který tu v pravidelných intervalech jezdí. Pokud půjdete jen okruh kolem jezera, ten lze v pohodě zvládnout i s kočárkem. Jezero si pak můžete vychutnat i z lodě, kterou si tu buď můžete půjčit, nebo se nechat svézt na tradičním člunu pletna. My jsme to už bohužel nestihli. 

Klidné Bohinjské jezero a vodopád Savica

Vodopád Savica; výhled z terasy u vodopádu; cesta k vodopádu

Následující den jedeme k Bohinjskému jezeru. Obě jsou nádherné a každé úplně jiné. Bledské ve městě, Bohinsjké v přírodě, Bledské je obklopené davy lidí, Bohinjské skýtá víc klidu. Každé má však něco do sebe.

První naší zastávkou byl vodopád Savica. Auto jsme zaparkovali na parkovišti pod vodopádem. Cesta k vodopádu je dlouhá jen necelý kilometr. Pěšina jde sice lesem, ale z většiny mírným stoupáním a po schodech. Vyrazili jsme proto s nosítkem, starší dcera větší část cesty statečně ťapala. Na konci cestičky je zastřešená terasa, kde si můžete odpočinout. Od ní už je jen pár metrů a plot, přímo k vodopádu sejít nelze, ale můžete se kochat pohledem na něj a na monstrózní a dechberoucí skály zdvíhající se nad ním. Bohužel musím konstatovat, že zde v době naší návštěvy bylo méně vody než před těmi šesti lety, kdy jsme tu byli poprvé. Místo za návštěvu rozhodně stojí, ale počítejte s tím, že času a prostoru na kochání se pravděpodobně nebudete mít příliš, neboť nápor turistů je zde značný. Ale možná, když si přivstanete a vyrazíte sem časně zrána, bude situace lepší. 

Lanovkou na Vogel za dechberoucími výhledy

Pohled na Bohinjské jezero; rozcestí na vrcholu; výhled na Julské Alpy; cestou od restaurace; Bohinjské jezero

Po návratu na parkoviště jsme se přesunuli o kousek dál, autem cca 5 minut, na parkoviště pod horou Vogel. Zaparkovat zde zhruba uprostřed dne není žádný med, udělali jsme tu asi tři kolečka, než jsme konečně našli volné místo, takže také doporučuji vydat se sem spíš ráno. Nahoru, do výšky 1 500 m, pak vede kabinová lanovka, kam můžete vzít i kočárek. Na vrcholu je pak restaurace, lyžařské středisko, několik možností pro pěší pokračování dál, ale třeba i kozy a lamy nebo nafukovací hrad pro děti. Hlavně je zde ale naprosto božský výhled na Bohinjské jezero (na samotné jezero mi přišel lepší výhled z plošiny u lanovky) a hory okolo něj, takže my jsme se po krátké procházce okolo zvolili usadit na trávě a houpacích lavičkách a kochat se. Byl to absolutní balzám a pohodička. Strávili jsme tu celkem asi dvě hodiny. Po návratu dolů jsme opět popojeli autem a snažili se najít nějaké pěkné místo na koupání v jezeře. Voda byla krásně teploučká a my jsme tak parádně zakončili takový spíš odpočinkovější den. Pak už jsme se vrátili zpět do kempu. Měli jsme v plánu ještě pár dalších míst, ale ta jsme nakonec nestihli.