Karlštejn – Mořina – „americké“ lomy a zpět

Délka trasy: 11,2 km. Lze i s kočárkem (náročnější okolo lomů).

Podzim je v plném proudu a já vzpomínám na jeden z našich loňských výletů, okruh z Karlštejna přes nedaleké známé lomy Velká Amerika, Mexiko, Kanada a Malá Amerika. K prvnímu jmenovanému lomu se lze dostat i autem a z přilehlého parkoviště si pak udělat jen malé kolečko okolo něj a třeba i k následujícímu Mexiku. My ovšem milujeme zdejší podzimní lesy, barevné listí prozářené sluncem, brodit se spadaným listím. A právě toto je jedna z mnoha dechberoucích a kouzelných cest, která je navíc obohacena o vyhlídky do tajuplných lomů. Tak ji s námi pojďte prozkoumat! My jsme ji zvládli i s kočárkem, ale příště bych ho raději nechala doma. Zejména okolo lomů bylo pár míst, kde to s ním bylo poněkud krkolomnější nebo jsme museli kousek poponést.

Do Mořiny klidnou silnicí

Začínáme na nádraží v Karlštejně, kam jsme dojeli vlakem z Berouna, ale lze tu i zaparkovat. Přejdeme most přes řeku, dáme se doprava, procházíme obcí Karlštejn a u sochy sv. Šebestiána odbočíme doleva a pokračujeme po silnici až do Mořiny. Nebojte se, silnice není příliš frekventovaná a z části po ní vede i modrá turistická značka. Obec Mořina se nachází zhruba v polovině naší cesty. Můžete zde nahlédnout třeba do kostela sv. Stanislava nebo na židovský hřbitov, který představuje jen krátkou zacházku po cestě k lomům.

Cesta po silnici do Mořiny, výhled zpět na Mořinu, Lom Velká Amerika

Jeden z nejznámějších lomů u nás

Na rozcestí odbočíme doleva na žlutou turistickou značku, po níž je to k prvnímu z lomů Velká Amerika už jen kilometr. Cesta jde sice do kopce, ovšem útěchou je, že další stoupání vás už nečeká anebo jen opravdu minimální. Cesta vede zpočátku po silnici a dále po štěrkové až polní cestě. Nahoře se nám nejprve skýtá malebný výhled na Mořinu a přilehlé okolí, následně pak na samotný vápencový lom Velká Amerika. Jedná se o jeden z nejznámějších lomů u nás a největší ze skupiny zdejších lomů. Je z části zatopený vodou a je vyhledávaným místem nejen turisty, ale třeba i filmaři. Vede kolem něj naučná stezka Český Grand Canyon a Český Mauthausen, která vede chvíli souběžně s naší žlutou. Cestou zacházíme na několik vyhlídek, které jsou ze všech stran lomu. 

Pěšinkami přes vyhlídky až na oběd v listí

Okolo lomů vede spíše pěšina, někde užší, někde trochu širší. Okolo Velké Ameriky se dá stále poměrně dobře projet i s kočárkem. K lomu Mexiko pak v jednom místě sbíhá z malého strmějšího kopečku dolů, kde jsme raději přenesli. Od něj k přechodu přes silnici pak byla cesta s kočárkem asi nejnáročnější, ale jde jen o půlkilometrový úsek, takže se to dá zvládnout. A ještě doplním malou poznámku – pauzu na oběd jsme si původně chtěli dát na nějaké vyhlídce u Velké Ameriky, ale zjistili jsme, že si tu nejde moc nikde sednout, a hlavně zde bylo hodně lidí. To my úplně nemusíme, tak jsme nakonec zalezli mezi stromy u Mexika a našli zde fajn posezeníčko u staršího ohniště. Bonusem zejména pro děti pak bylo lezení ve spadaném listí, takže o zábavu postaráno.

Pěšina okolo lomu, strmý kopeček k lomu Mexiko, lom Mexiko, lehce bahnité stoupání k lomu Kanada, louka mezi Kanadou a Malou Amerikou, lom Malá Amerika

Od magického Mexika přes pohádkovou louku k Malé Americe

U Mexika si zajděte i k Pomníku politickým vězňům. Lom, na jehož dně se také nachází menší jezero, totiž během 2. světové války i po jejím skončení fungoval jako trestanecký pracovní tábor, kam byli později posílání právě i političtí vězni. Navzdory jeho ponuré historii je pohled do jeho hlubin a obzvlášť během barevného podzimu opravdu magický.

Od lomu Mexiko vede pěšinka kousek lesem, mírně z i do kopečka. Na podzim počítejte navíc s bahýnkem, což z tohoto úseku s kočárkem dělá jeden z těch náročnějších, naštěstí jen krátký. Přejdeme silničku a pokračujeme okolo lomu Kanada, který v současnosti slouží jako odkaliště pro areál výroby stavebních hmot. Dál vede cesta po rovince a mimo jiné přes nádhernou louku, kde doporučuji na chvilku si odpočinout a užít si ještě nádhernější výhledy do údolí, na lesy a hrad Karlštejn. Pak už se noříme opět do lesa a scházíme k poslednímu z lomů, Malá Amerika. Od Mexika je to sem kilometr a půl. Dno lomu Malá Amerika je také zatopeno vodou a nachází se zde opět několik vyhlídek, byť poněkud zarostlejších. Nedokážu říct, který z lomů se mi vlastně líbí nejvíce. Každý je trochu jiný a každý je svým způsobem krásný a přímo stvořený k rozjímání.

Les u Malé Ameriky, Dub sedmi bratří, hrad Karlštejn

Závěrečné klesání zpět s odměnou na konci

Od Malé Ameriky pokračujeme dál po žluté 1,5 km až k Dubu sedmi bratří. Cesta vede po širší příjemné lesní pěšině a postupně klesá dolů. Od dubu už zbývá jen sejít poslední lehce kamenitý kopeček dolů k silnici a celkem ani ne kilometr a půl dojít zpět do Karlštejna. My jsme tenhle parádní výlet zakončili v parádním řemeslném bistru Karlštejn 34. Vřele doporučuji!